LUCERN Králův Dvůr

Jsem rád, že jsem nabídku přijal, dívá se za uplynulým rokem Marek Michálek

Už je to rok, co se
Marek Michálek stal hlavním trenérem A-týmu. Za tu dobu s ním zažil jak
povedenou jízdu v play-off, která sice skončila neúspěšnou baráží, tak i
krušné chvilky. I přesto je při pohledu zpět, že nabídku na trénování dospělé
kategorie přijal, rád, že tak učinil. Byť jak sám přiznává, chtěl by se podílet i na trénování
zejména těch nejmladších členů.

Strakonice byly loni
tvým prvním soupeřem v roli hlavního trenéra. Vybavilo se ti to v hlavě?

Vzpomněl jsem si na to. Rozhodně se mi to vybavilo v paměti. My jsme však
potřebovali zápas vyhrát a bylo úplně jedno, s kým budeme hrát. Že se
jednalo o Strakonice nám spíš uškodilo, protože loňský zápas, který jsme pod
mým vedením hráli, jsme vyhráli 19:5 a to nám nepomohlo do toho letošního
zápasu.

Už je to tedy rok, co
působíš u A-týmu. Jak bys ho zhodnotil?

Když jsem loni přijal nabídku, tak to pro mě byla výzva zkusit si trénovat
poprvé v životě dospělou kategorii a s odstupem času musím říct, že
jsem rád. Ukázalo mi to, kam se chci ve florbalu ubírat, tedy práci s elitním
družstvem, což mě baví. Na druhou stranu by bylo ještě lepší ji skloubit ještě
s prací s družstvy, které jsou potřebné pro celý oddíl. Mám tím na
mysli zejména nejmenší mládež. Uplynulý rok z pohledu A-týmu nebyl vůbec
špatný. Udělali jsme baráž o první ligu, kterou jsme bohužel nevybojovali. Po
katastrofálním stavu, ve kterém se tým nacházel po letní přestávce, se nám ho
povedlo zkonsolidovat a výsledky, ač jsou někdy na houpačce, tak nejsou úplně
špatné. Myslím si, že tým funguje tak, jak má.

Když se podíváme na
stejnou fázi letos a loni. Tak v minulém roce měl Králův Dvůr po
devatenácti kolech 35 bodů máme nyní dokonce o bod víc než loni. Je to hodně,
málo nebo tak akorát?
Máme 36 bodů, ale minimálně dalších šest jsme jich ztratili vlastní hloupostí
a nekoncentrovaností. Už v tuhle chvíli jsme mohli mít daleko víc bodů než
loni a s tím, jak je Národní liga letos hrozně vyrovnaná, tak pro mě je
těch bodů strašně málo. Mít o šest bodů víc, byl bych spokojený.

Před sezónou se však
hovořilo stěží o čtvrtfinále. Nyní Králův Dvůr bojuje o elitní čtyřku. Kdy a
kde se najednou změnily cíle?
V létě jsem viděl tým reálně, jak fungoval. Kluci ale ukázali, že mají potenciál
a když chtějí pracovat, tak tým šlape. Na druhou stranu pro většinu z nich
to není a nemůže být priorita, proto hrají Národní ligu. Herní i lidské kvality
však v sobě mají. Jakmile jsme začali makat na trenincích tak, jak jsme
měli už před sezónou, tak se to rázem projevilo na fyzičce. Od té chvíle se
navíc podařilo kádr perfektně doplnit. Vše si sedlo. Lidi, kteří tady neměli co
dělat, už tady nejsou a naopak ti, jež přišli, tým skvěle doplnili.

Poprvé jsi měl
možnost vybírat posily. Byly právě ony těmi články, které perfektně zapadly do
týmu?
Honza Olšiak přišel sám od sebe. S ním jsem v kontaktu nebyl a
mile mě potěšil. Tím, jak funguje, je výborný člověk do kabiny. Má za sebou
mnoho zkušeností a také je akademický mistr světa. Je výborně prospěšný pro
tým, což dokázal hned v prvním zápase v Chomutově, že tým dokáže
stmelit i mimo hřiště. O Tomáše Faita jsem měl zájem v létě, přišel ale až
v průběhu podzimu. Trvalo mu měsíc, než se do dostal do tempa a pak
ukázal, co v něm je. Bohužel ho přibrzdilo zranění kolene. Na druhou
stranu z něj cítím, že má chuť se vrátit. Pokud se tak stane a podaří se
mu to, tak bude platným členem kádru. Mladí kluci z Tatranu jsou zde, poněvadž
jsme potřebovali oživit tým. Ani jednoho z nich jsem herně neznal. Oba dva
mě ale na tréninku přesvědčili. V tuhle chvíli se víc prosadil Tomáš
Vondruška, který odvádí neskutečné penzum černé práce. V první lajně je on
tím prvkem, jenž to tam tmelí. U Lukáše Langera to bylo ze začátku spíše o hledání.
Když už to vypadalo, že by se mohl dostat stabilně do týmu, tak ho přibrzdilo
zranění. V posledních zápasech po návratu mě ale mile překvapil a rozhodně
do konce sezóny bude dostávat prostor, pokud bude hrát tak, jako v minulých
třech kolech.

Co je nyní v silách
týmu?
To je složitá otázka, protože v silách kádru je hodně. Nyní jde o to,
jak moc bude ochotný těch svých sil do zápasů dát. Jak jsme viděli, tak naše
výkony jsou jako na houpačce. S těžkými soupeři se ale dokážeme vybičovat.
Finále je možné, ale můžeme klidně vypadnout ve čtvrtfinále po třech zápasech a
nikdo se nebude moct divit.

Snažíš se na tom
nějak pracovat zejména po psychické stránce?
Pochopitelně, že ano. Těžko se dá ale pracovat s hráči, kteří mají
florbal čistě jako svou zábavu a vědí, že mají důležitější věci jako je práce,
rodina nebo škola. Kdyby dokázali oni sami pracovat na úrovni psychiky a
motivace tak, jak by měli, nehrají v Králově Dvoře, ale superligu.

Kdyby se povedl
postup do první ligy, co by to znamenalo?
Ve fázi, v jaké se nyní nachází tento klub, se bojím, že by to nebyla
prospěšná věc. Rozhodně by nám už dva tréninky nestačily. Nevidím však ochotu
hráčů přizpůsobit se třem tréninkům, ne-li čtyřem, z nichž jeden by byl
kondiční. Když by kádr zůstal pohromadě, byl by určitě konkurenceschopný jako
loni Karlovy Vary, které postoupily. Nebyla by to však žádná sláva. Vedení
klubu by to ale určitě pomohlo v tom směru, že by se určitě lépe sháněly
sponzoři a mohla by se zlepšit ekonomická stránka klubu. Pokud by se ta
zlepšila, tak by se časem mohla zlepšit i ta sportovní. Mládež nám v tuhle
chvíli odchází tak brzy, že nemáme šanci doplňovat A-tým tak kvalitními hráči,
abychom je mohli brát z čistě vlastních zdrojů.

Tím, že jsi přebral
A-tým ti zároveň přibyly povinnosti. Jak se to dá vše skloubit s prací a
volným časem?
Moc neodpočívám. Relaxuji tím, že se jdu podívat na tréninky jiných trenérů
nebo na zápasy, které mě zajímají, například v G2 lize juniorů. V práci
mi ale vycházejí hodně vstříc, tudíž si mohu nastavit pracovní dobu tak, abych
stíhal tréninky, které musím. Nestíhám však ty, které bych chtěl, což je přípravka
a elévové, tedy kategorie, jež jsou pro tento klub nesmírně důležité. Od
listopadu se mi v hlavě přemítá vize, jak změnit chod tohoto regionu a
změnit oblast Berounska, aby se posunula někam dále. Zatím to však není v mých
silách, poněvadž to nezávisí jenom na mě.

Máš nějaký volný čas,
který trávíš mimo halu?
Snažím se ho v plně míře věnovat přítelkyni. Najde se mi jeden den za
čtrnáct dní, kdy si najdu přibližně šest hodin, kdy neřeším vůbec florbal.

Před duelem se Strakonicemi
si dostal od členů oddílu dárek v podobě dresu tvého oblíbeného hráče. Co
to pro tebe znamená?
Rozhodně mě překvapilo, že se ke mně nic nedoneslo. Klub není tak velký,
aby se člověk s mým postavením nedozvěděl o těchto plánovaných věcech.
Smekám před lidmi, kteří se toho účastnili, že nikdo z nich nic
neprozradil. Byl jsem neskutečně překvapený a ohromně dojatý, protože je to
ocenění mé práce a oni mi dali najevo, že to, co dělám, má cenu.

Je to pro tebe motivace
do budoucna?
Určitě ano. Na druhou stranu pokud tady nebudu schopen prosadit svou vizi a
mít šanci a prostor podílet se na sportovním vývoji tohoto klubu a regionu, tak
nevím, jestli budu mít motivaci do dalších sezón, abych tomu obětoval tolik.

Kam by se tedy měl
posunout tento region?

Má potenciál na to, že když se tady vytvoří silný oddíl s velkou mládeží,
tak by měl být pravidelným účastníkem minimálně první ligy.  

Podobné články

20.09.2018

Jak jsme hráli o víkendu?

Do nové sezóny vstoupily i další naše týmy. B-tým doma porazil rezervu Bohemians, ale nestačil na „céčko“ Vinohrad. Dorost si pohrál…

16.09.2018

Cenné body z Kadaně

Králodvorští přijeli k prvnímu „road game“ v dobré pohodě a chtěli bodovat. Útočník Michal Nový potvrzuje: „už při rozcvičení bylo vidět, že dnes…

Novinky

Generální partner

Partneři

MSMT