Lukáš Jirásek: „Nejdůležitější je, aby si každý hru užil, ale zároveň, aby ze sebe vydal maximum.“

Lukáš Jirásek, hráč a vedoucí C-týmu je letos druhým nejproduktivnějším hráčem týmu a v našem rozhovoru mluvil například o tom, co stojí za momentální třetí pozicí Céčka v tabulce a nebo o plánovaném výjezdu s fanoušky, který se uskuteční v sobotu 17. února.

Jirásek, Neubauer a Balej se radují ze vstřelené branky

Lukáši, jak dlouho jsi vlastně vedoucím céčka a jak jsi se k této pozici dostal?

U kormidla Céčka jsem třetí sezónu. Nejsem však nic víc než ostatní hráči Céčka. Papírově sice jsem vedoucí, starám se o chod Céčka, snažím se pro kluky zajistit maximální servis, zároveň ale každého céčkaře beru jako sobě rovného, protože jsme jeden tým.

Králův Dvůr C je momentálně na třetím místě svě soutěže. Jak by jsi hodnotil dosavadní průběh sezóny?

Sezóna ještě není u konce, přesto už teď hodnotím poslední půlrok více než kladně. Na začátku sezóny jsme si řekli, co chceme hrát, nastavili jsme si pravidla a kluci podle toho fungují. Výsledkem je jedna z nejlepších klubových docházek, panuje uvolněná a kamarádská atmosféra, kluci se snaží a na výsledcich je to znát. Klukům se snažím zajistit co nejlepší servis, ať už přes administratvní věci nebo předzápasové rozbory. Měli jsme premiérově video-rozbor zápasu, uspořádali jsme dvě teambuldingove akce a další věci jsou v řešení.
Hodně nám taky pomohlo, že máme letos tréninky s B-týmem a juniory. Do loňského roku jsme trénovali s ženami.

V Céčku se letos začali obejvovat někteří hráči, kteří tu dřív nehráli. Dále také úplný nováček v Králováku Karel Němec. Jak tyhle kluci zapadli do týmu?

Ano, proběhli i hráčské změny. Ze služebně nejmladších můžu jmenovat obránce Láďu Grigu, který udělal od svého příchodu velký pokrok, dále Jardu Nedbala, který se letos osvědčil jako skvělý centr, kterých je v céčku málo a pak i Karel Němec, který se zabydlel na levém křídle a na Slávistu nehraje špatně (smích, lukáš fandí vršovickým Bohemians – pozn. red.). Všichni se ale v céčku rychle zabydleli, zapadli do kolektivu a za to jsem rád.

Tým je také často doplňován o hráče z juniorů, Béčka nebo i Áčka. Jak oni plní svou roli?

Sestavu Céčka doplňuji podle potřeby. Se všemi hráči se předem domlouvám, jaká bude jejich role v utkání a „pomocníci“ svoje úlohy plní na jedničku.
Nejdůležitější pro mě však je, že ať už s námi hraje kdokoliv z jiné soupisky, tak musí zapadnout do kolektivu. Víc než výsledek je pro mě důležitější, aby každý hráč odcházel z hřistě s pocitem, že udělal maximum a že si zápas užil.

Céčko pořádá svůj první výjezd, jak tato myšlenka vznikla a co od této akce očekáváš?

Teď se trochu rozpovídám. Celé to vzniklo náhodou. Za 14 let v klubu jsem nezažil sezonu jako je tahle. Super parta, dobré výsledky, hecování, srandičky. Hrozně moc si vážim každýho a jak jsem psal, chci pro kluky maximum. Chtěl bych udělat výjezd, kdy s námi pojedou fanoušci, kteří poznají i něco jiného, než A-tým. Sice nejsme hráčsky tak kvalitní jako A-tým, ale naší partu a týmoveho ducha by nám mohl závidět kdejaký extraligový mančaft (smích).
A já jedině doufám, že s námi ti fanoušci pojedou, užijou si to s námi a vytvoří nám stejný hnací motor, v podobě atmosféry, jako na zápasech Áčka.

Tobě osobně se letos bodově celkem daří, díky čemu to je, že jsi velkým tahounem týmu? Je to například nově utvořená spolupráce s Tomášem Balejem ?

Tak určitě (smích). Hra s „Beem“ mě baví, Tomáš je rychlej a dravej. Nicméně, je to práce celého týmu, tím, že se týmu daří a jsme v pohodě, nejsem ani já v křeči a pak už to jde samo. Děláme, co nás baví, baví nás, co děláme a očividně to dělame dobře.

Už si letos startoval i za B-tým. Jak moc je rozdílná tahle liga od té co hraje C-tým?

Je to hrozný skok. O jednu ligu víš je to ještě vyrovnané, ale rozdíl o tři soutěže výše je více než znatelný. Hra je rychlejší, tvrdší, fyzicky náročnější a individuální chyby se více trestají.

Ještě jedna otázka. Co je pro tebe na hřišti nejdůležitější?

Nejdůležitější je, aby si každý hru užil, ale zároveň, aby ze sebe vydal maximum. A pro mě? Pro mě je nejdůležitější, když mě na hřišti sleduje táta, který mi po zápase vždycky řekne, v čem jsou týmové nedostatky. Tímto bych mu chtěl poděkovat za veškerou podporu.