LUCERN Králův Dvůr

Do mužského A-týmu se vrací brankář Fibiger

Do králodvorského brankoviště se vrací známé jméno, a to Tomáš Fibiger, který v T.B.C. působil již v sezóně 2015/2016. Gólman se zkušenostmi z mužské superligy a mládežnických reprezentacích se po téměř dvouroční pauze vrací k aktivnímu chytání.

Tomáši, přibližně po šesti letech se vracíš do T.B.C. Rozmýšlel jsi se hodně, jestli přijmout nabídku Králova Dvora?

Ani moc dlouho ne. Když jsme se se Šubim (trenér Michal Kubert) potkali na školení trenérské licence C a on mi to tam nabídnul, tak už v té době jsem byl relativně rozhodnutý, že do toho půjdu. Jelikož na full time trénuju brankáře ve své akademii, tak jsem si už delší dobu hrál s myšlenkou, že se do toho aktivního chytání musím zase dostat a to právě kvůli tomu, abych si byl jistý, že to co ve své akademii učím je efektivní a účinné a zároveň si mohl na nějaké vyšší úrovni zkoušet i nové trendy v chytání. O to lépe se mi rozhodovalo, protože jsem v Králováku byl již před 6 lety a znám to prostředí. Tým se sice trochu obměnil, ale věřím, že to bude stejná pohoda, jako tomu bylo před těmi 6 lety. Jediný co jsem řešil bylo nějaké moje časové vytížení, které je vzhledem k různým reprezentačním nebo výběrovým akcím, kam jezdím jako trenér, velmi nabité.

Jaké máš vzpomínky na tvoje tehdejší působení v našem klubu?

Moje vzpomínky na Královák jsou ve směs pozitivní. Byla to vůbec moje první sezóna v mužské kategorii a byl jsem opravdu nadšený, jak to tady funguje. Byla tady super parta, skvělé zázemí a hala a neskuteční diváci. Jediná moje negativní vzpomínka byla na Playoff, kdy jsem se bohužel těsně před ním zranil a nemohl jsem tak do Playoff vůbec zasáhnout. Nešťastnou shodnou okolností se mi vytvořil zánět šlach na pravé ruce a byl jsem out asi na 3 měsíce, co si tak pamatuju.

Od roku 2019 jsi měl od chytání pauzu. Je náročné se vrátit zpátky do formy, na kterou jsi zvyklý?

Je to pravda, od roku 2019, co jsem bohužel kvůli mononukleóze musel skončit s aktivním chytáním v Tatranu a celkově sportováním asi na 3/4 roku, je ten návrat opravdu obtížný. Samozřejmě jsem se snažil nějak udržovat od té doby co jsem znovu mohl sportovat, ale pak s příchodem korony a díky mé povaze, která není úplně fanouškem individuálních aktivit, ale mám radši, když mám nějaký týmový program, který je jasně daný a díky tomu se dokážu k té aktivitě vybičovat, tak to pro mne bylo o dost složitější. Nejtěžší je se do toho dostat po té kondiční stránce a opět se nějak srovnat s rychlostí střel a celkově rychlostí hry. Zbytek, jako například technika pohybu a základního postavení a čtení hry je pro mě v pohodě, protože se v tom přece jen pohybuju skoro 24/7 v rámci mé akademie World Floorball Goalie Academy.

Podobné články